Autor příspěvku Vás seznámí s kompletním přehledem služeb, které ze zákona měly být zajištěny k 1.2.2022, a které naopak stále zajištěny nejsou. Na praktických ukázkách bude předvedeno, co mělo dle zákona být zajištěno a plně funkční, a jaká je realita a jak s tímto naložit, zejména u tak důležitých práv jako je například “právo na osvědčení digitálního úkonu”. V příspěvku bude též návod postupu, jak se chovat v situaci, kdy orgán veřejné moci má ze zákona 12/2020 Sb. uloženou povinnost, kterou ale díky neexistenci služeb, které nemůže ovlivnit, není schopen plnit a zajistit. Jaká jsou možná “provizorní” řešení do doby, dokud ministerstvo vnitra nezajistí to, co již od 1.2.2022 mělo fungovat? Část příspěvku bude též věnována katalogu služeb, kde jej najít a jak s ním pracovat.

Seznámíme vás s dopady tohoto práva, možnými a očekávanými scénáři pro jeho zajištění ze strany ministerstva vnitra a na co je nutné se připravit do 1.7.2022. Toto právo je zcela zásadní pro další elektronizaci procesů a má daleko větší dopady, než si uvědomujeme a zasáhne prakticky všechny procesy a řízení u veřejnoprávních původců.

Autor příspěvku Vás seznámí s dopady práv na digitální služby, které jsou od 1.2.2022 vymahatelné ze strany fyzických a právnických osob, co musí OVM vše zajistit, aby plnil jak povinnosti vyplývající se zákona o archivnictví a spisové službě, tak též ze zákona na právo na digitální služby. Speciální část bude věnována problematice souběhu práva na osvědčení digitálního úkonu a tzv. odpovědních zpráv, které musí veřejnoprávní původci řešit při příjmu dokumentů. Dále budou uvedené doporučené postupy na realizaci dalších práv a jak se toto vše projeví do předpisové základny OVM, ale zejména pak do informačních systémů a výkonu veřejné moci.